Dieržaví Východočeské
| StaroSlavianské Viedi | Slavianští Prapředci | StaroSlavianská Boukovica | Karuny |
|
>>> |
| ||||||||||||||||||||||||||||
|
X |
|
||||||||||||||||||||||||||||
 |
|
| Zasvěcený strom: dub Zasvěcené zvíře: sokol Zasvěcený den: neděle Dcera : Lada Synové : Triglav-Bělbog ( Svarog , Perun , Veles ) Černobog ( Kaščej , Nij-Skyper zlý , Dij ) Prove | |
|
Na počátku věků byla jen černá tma a bezbřehé moře chaosu. Jeho vlny vířily prostorem a omývaly zlaté vejce, které bylo uprostřed. V tom zlatém vejci přebýval Rod (zvaný také Rid, Rožaj nebo Radaj) - původce všeho. On byl chaosem a chaos byl jím. Bůh Rod tiše spal ve zlatém vejci a o vlny chaosu nedbal. Moře chaosu však svým pohybem vejce ochladilo. Rodovi začala být zima a probudil se. Uzavřený ve zlatém vejci nejprve zrodil lásku - bohyni Ladu. Silou lásky vejce zevnitř rozbil, a tak stvořil všehomír, jemuž dal kony a pořádek. Utišil vlny moře chaosu a stvořil nekonečné množství hvězdných světů i náš svět. Symbolem Praboha Roda je vejce, z něhož se zrodil, a do kterého se opět ukládá ke spánku. Po stvoření všehomíru otec Rod zrodil dva protiklady ... ptáky Matku Sva a Zemskou kachnu a vypustil je do všehomíru. Ptáci se však začali prát. Chvíli byl nahoře jeden, za okamžik druhý. Věčný byl zápas o Rodovo vejce mezi trojhlavým ptákem Matkou Sva, již nazývali také Triglav nebo Bělbog (Jasný den) a Zemskou kachnou, zvanou Černobog (Temná noc). | |
 |
|
| Zasvěcený strom: lípa, bříza Zasvěcené zvíře: labutě, holubi Zasvěcený den: sobota Otec: Rod Muž: Svarog Synové : Koliad , Kupalo , Dažbog Dcery : Pizmar , Makoš | |
|
Bohyně Lada je ženským projevem všemocného největšího boha Roda a manželkou Svaroga. Jejími dalšími jmény jsou také Léda, Rada nebo Roda. Byla stvořena otcem Rodem jako první, a také proto je považována za nejvyšší bohyni, královnu všech bohů. Lada je počátkem všeho, dokonce je počátkem samotného praboha Roda, který jejím stvořením rozbil zlaté vejce a začal tvořit všehomír. Ona je projevem moře chaosu, jejím živlem je tedy voda. Lada je symbolem všeobjímající ljubosti a míru, které jsou základem života na Zemi. Je bohyní života, plodnosti, znovuzrození a obnovy. Dává život přírodě a díky ní země plodí. Je tvůrkyní a ochránkyní všeho živého. Jako pramáti je také ochránkyní dětí, žen, manželství, ljubosti, rodičovství a úrody. Bohyni Ladě je vlastní jemnost, měkkost a poddajnost, ale také nestálost a změna. Symbolizuje tak porozumění, chápání a moudrost, schopnost ladit a spojovat. Jmého Lada souvisí se slovy ladný, soulad, lehkost a podobně. Lada je také významně spjata s duší. Matka Lada totiž sbírá vědomí mrtvých a vrací je Rodovi, od něhož dostává zase nové jiskry vědomí. S nimi putuje do lidského světa, kde je vkládá do lůna žen. Každý rok v den zimní rovnodennosti rodí bohyně Lada nové Slunce boha Koliada. Dalším jejím synem je bůh ljubosti Kupalo. Lada je obvykle oděna do zlatého královského šatu a na hlavě má překrásnou zlatou korunu. V ruce drží jeden ze svých symbolů: misku, v níž je vajíčko nebo červené jablko spolu s klasy obilí. V náručí drží nemluvně, které symbolizuje vtělený svět a je také projevem plodnosti, a tedy i mateřství a lásky. Vajíčko nebo jablko jsou chápány jako symbol počátku všeho, co je. A stejně jako obilné klasy symbolizují plodnost a úrodu. Lada létá nad naším světem ve zlatém voze, v němž jsou zapřaženy labutě a holubi, kteří jsou jak symboly bohyně Lady, tak lásky a míru. Lada vyhání silou lásky zlé a temné síly z našeho světa. Svátky Lady se slaví zpěvem písní po celý měsíc od 25. května do 25. června. V tomto období během úplňku vrcholí její moc. Během obřadů se tančí tance Svargy, jež řídí všehomír a obnovují rovnováhu v přírodě i v lidských duších. Těm, kteří Ladě obětují, zjeví se budoucnost. V tomto období by ženy, které nemohou mít děti, měly přinést Ladě oběť, aby jim požehnala a přivolala početí. Dalším obdobím bohyně Lady je den jarní rovnodennosti (21. březen). Tehdy se také oslavuje příchod bohyně Vesny a doba nového probuzení přírody. Velkou oslavou zasvěcenou Ladě je zimní slunovrat (21. prosince), kdy se rodí syn Lady ... Koliad, jako nové Slunce. Lada bývá přivolávána při magických rituálech jako bohyně tvořivosti, ale také jako ochránkyně rodiny, rodu nebo národa. Vzývána je rovněž při rituálech tvoření a obřadech nových začátků, při magii ljubosti, při přivolávání partnerů nebo milenců. Manžel Lady - Svarog jako kovář niběs, koval věci pevné, Lada tvořila věci jemné. Takto tvořili Lada a Svarog všehomír společně. Jednou přišla Lada za bohyní Země Makoší a požádala ji, aby jí dala trochu hlíny ke stvoření bytostí, jež by osídlily Zemi. Makoš jí s radostí hlínu dala. Z ní pak Lada vymodelovala vše živé, co můžeme najít na Zemi. Lada také vytvořila bytosti podobné bohům, jež měly těla z hlíny, kosti z kamenů, krev z mořské vody, vlasy z trávy a prázdné nitro. Když uviděl Svarog tyto duté bytosti z kamenů a hlíny, velmi se zaradoval, ale také pochopil, že v dutině se může usídlit jak dobro, tak zlo. Proto se Svarog nadechl a svůj dech vdechl do dutin. Když Svarog dechl do lidí, zazněl zvuk. Tento zvuk nazval slovem. Tak se v nitru člověka ocitla duše. Lidské bytosti se velmi líbili i Rodovi, a protože si přál, aby lidé rozuměli slovu, jež do nich Svarog vdechl, políbil je na čelo. Podle toho - od slova čelo dostali tito tvorové jméno: čelověk...člověk. Svým polibkem dal Rod lidem první velký dar - dar mysli a vědomí. Rod, Lada a Svarog tak stvořili člověka ze Země, slova = duše a vědomí. Proto se po smrti tělo člověka vrací Zemi - bohyni Makoši, duše odchází do podsvětí, kde ji provází bůh Veles, a vědomí se vrací bohu Rodovi. | |
 |
|
| Zasvěcený strom: dub Zasvěcené zvíře: zlatý kohout Zasvěcený symbol: kladivo a kleště Zasvěcený den: úterý Otec: Rod Žena: Lada Synové : Koliad , Dažbog , Simargl , Stribog | |
|
Svarog je nejstarší syn Roda , kterého zvou také Svaroh, Svarod, Svarin nebo Svarem. Stal se vládcem Niběského království. Je to jeden ze tří Bělobogů / Triglav ... Trojhlavý pták Matka Sva. Svarog se zrodil, když niběský otec Rod vydechl a zaznělo první slovo. Svarog je Niběský kovář, který rozpálil oheň v niběské výhni a vykoval hvězdy a Slunce. Na hoře Alatyr v domově Slavianských bohů v překrásné Irii postavil velký přenádherný palác a vysadil Irijský sad. Vykoval trůn, na němž sedí spolu se svými bratry Perunem a Velesem. Svarog také vykoval niběskou bránu, která vede do sídla bohů na vrchu alatyrské hory. Skrz tuto bránu mohou čas od času smrtelníci projít do přenádherné krajiny bohů Irie. Svarog je ztělesněním stvořitele, který na počátku spolu se svojí ženou Ladou pomáhá bohu Nejvyššímu Rodovi při tvoření a následně přebírá vládu nad všehomírem spolu se svými dvěma světlými bratry. Po slunci ukul Svarog také hvězdná niběsa. Tato niběsa je vlastně kolo, jímž otáčí jeho bratr Perun. Zahrnuje v sobě dvanáct souhvězdí zvěrokruhu, jež symbolizují dvanáct bohů. Každý z nich vládne na niběsach dva tisíce let. Svarogovo jméno se skládá ze dvou částí: sva = světlo, Slunce (zářící obloha) a rog = vládce , tedy niběský kovář nebo vládce niběského ohně. Svarog je nejen niběským stvořitelem všech věcí, ale také tvůrcem Konů. Svarog také naučil lidi řemeslům. Naučil je používat oheň, zpracovávat měď a železo. A protože vykoval také první snubní prsten, stal se tím také ochráncem manželství. Vládu nad Sluncem svěřil Svarog svému synovi Dažbogu Svarožičovi. Svarog se zjevuje jako statný muž, obklopený ohněm a oděný do kovářské zástěry. V rukou drží obrovské kovářské kladivo a kleště - jeho symboly. Svarogovy ohnivé vlasy zdobí zářivá železná koruna, jež je znamením jeho královského majestátu a stvořitele světa. V Irii na vrcholu Svarogova paláce, se otáčí mohutná svarga, na níž stojí zlatý kohout - zvíře zasvěcené Svarogovi. Zlatý kohout přináší lidem do jejich příbytků oheň boha Simargla a o svargu svým zobákem křeše jiskry pro blesky boha Peruna. Svarog stále pozoruje svět skrze vševidoucí oko svargy, jež je také jeho symbolem stejně jako Slunce. Počátkem nového života je jarní rovnodennost - 21. března. A právě tento den je zasvěcen Ladě a jejímu manželu Svarogovi. Dalším Svarogovým svátkem je 24. prosince, během kterého si lidé do svých příbytků přinášeli pluh a kladli jej pod sváteční stůl. S uctíváním Svaroga se spojuje i obřad chození po žhavém uhlí. Svaroga je dobré volat tehdy, když potřebujeme pomoci s prací a posílit vlastnosti, které jsou spojeny se slunečními vlastnostmi, například sebevědomí, hrdost, síla charakteru, síla osobnosti (charisma), odpovědnost atd. Všechny obětiny (chléb, vejce, zrní, železné předměty) pro Svaroga se mají vhazovat do plamenů ohně. | |
 |
|
| Zasvěcený strom: dub , zasvěcené rostliny: líska, kosatec, hrách Zasvěcené zvíře: kozel Zasvěcený den: čtvrtek Magické číslo: 7 Otec: Rod Matka: koza Sedun Žena: Vesna Synové : Dažbog , Rugevit , Porevit , Porenut Dcera : Podaga | |
|
Perun je syn Roda. Jeden ze tří Bělobogů / Triglav ... Trojhlavý pták Matka Sva.
Tři světlí bratři si rozdělili vládu nad světem tak, že Veles má království v podzemí (ve světě Nav), Perun na Zemi (ve světě Jav) a Svarog vládne v niběsach (ve světě Slav).
Perun začal vládnout na Zemi po zápasu se svým světlým bratrem Velesem poté, co společně stvořili pevninu. Perun není jen vládcem Země, ale také jejím ochráncem, stejně jako je ochráncem a strážcem zlatého vejce, do nějž se opětovně uložil k spánku otec Rod.
Perun dostal od Roda darem plamennou hromovládnou sekeru, kterou když hodí, zazní hrom. Hromová sekera je tak symbolem Perunovy vlády, stejně jako luk, z nějž vystřeluje blesky. Vládne tedy hromu a blesku, a tím také bouřce a dešti.
Po prvním zahřmění přichází Perun na pomoc Slunci - Koliadovi; ten od svého zrození během zimního slunovratu vede stálý zápas s nepřátelskými živly, jež přemůže až na jaře, a tím osvobodí Zemi.
Perun na jaro připravuje čarodějný nápoj ze živé vody, jímž během jarních dešťů skrápí Zemi. Na podzim zase zamyká bránu Irie a jde si odpočinout do svého zámku vysoko na alatyrské hoře uprostřed Irie. Perun je i bohem války, zbraní a bojových umění. V Irii má rovněž za úkol roztáčet Svarogovo kolo, které hýbe celým světem. Jako vládce na Zemi obdarovává lidi životem a silou, ale také je trestá za provinění. Dohlíží i na dodržování Konů na Zemi. Perunovo jméno je odvozené od základu per(k/g) = bít, udeřit, tlouct - a doplněno zesilující koncovkou un = ten, který bije. Pokud bychom hledali vysloveně Slavianského boha, zcela jistě by to byl právě Perun. Zjevuje se jako silný, mladý muž plný vznešenosti. Nejčastěji bývá oděn v blýskavé zlaté královské zbroji, někdy bývá zahalen dlouhým modrým pláštěm. Místo žezla drží v ruce ohnivou hromovou sekeru a luk, z nějž vystřeluje své blesky. Okolo hlavy má korunu tvořenou blesky, jež znamenají jeho tvořivou energii - energii, která však také může ničit a spalovat. Perunova koruna symbolizuje jeho vládu nad Zemí a vším živým. Hřmotný vůz, na němž putuje oblohou, táhnou dva statní kozli. Protože se zrodil z kozy Sedun, je mu zasvěcen kozel. Přestože je Perun vládcem Země, jeho živly jsou oheň a vzduch. Perun je laskavý bůh, ale dokáže také trestat Ovšem i přes svou přísnou povahu je spravedlivý a často se při rozhodování radí s Provem, bohem spravedlnosti a jeho ženou Perplut, bohyní paměti. Svátkem Peruna je období od novoluní před 1. srpnem až do 1. srpna, kdy Perunova síla vrcholí. Dalším svátkem jsou hromnice. Během nich otevírá bránu Irie. Typickou Perunovou svatyní byl posvátný dubový háj. Za dávných dob se na počest boha hromu a blesku Peruna udržoval po celý rok posvátný oheň živený dubovým dřevem, o který směl pečovat jen knieža. | |
 |
|
| Zasvěcený strom: ořech Zasvěcené zvíře: medvěd, býk Zasvěcený den: středa Zasvěcený symbol: pluh, studna s vodou poznání Otec: Rod Matka: kráva Zemun , při jeho druhém zrození dcera krávy Zemun - Amelfa Žena: Makoš Synové : Vodan , Usud , Polevik , Kurent Dcery : Perplut , Morana , Živa | |
|
Veles je syn Roda. Jeden ze tří Bělobogů / Triglav ... Trojhlavý pták Matka Sva.
Veles toho prožil tolik, že mu ani jeden božský život nestačil. Už od svého narození bojoval s mocnostmi temnoty. Sotva přišel na svět jako syn Roda, kdy jej zrodila kráva Zemun, a už se ho snažil Kaščej - Černobog zničit. Poslal temného démona, aby Velese unesl.
Jen co démon zvedl kolébku, maličký Veles začal náhle růst. Zatímco démon letěl nad nekonečným oceánem, Veles vyrostl do podoby statného mládence a začal s démonem zápasit. Démon nedokázal Velese udržet a ten spadl do moře. Tam si postavil překrásný křišťálový palác a vládl moři, dokud s bratrem Perunem nestvořili zemi. Pak Veles přenechal vládu nad mořem svému synovi Vodanovi. Veles často litoval, že prohrál zápas s Perunem o zemi, a tak se po zemi jen tak toulal. Plavil se po mořích, chodil po mnoha zemích; někde jen obchodoval, jinde lidi učil umění a magii. Především však, kamkoliv přišel, bojoval s Černobogovou temnou rodinou. Veles vyslyšel lidské prosby, aby přemohl temného Dije a zničil jeho palác, jenž byl na úpatí hory Alatyr na samé hranici Irie, postavený z orlích per. Při tomto souboji se Velesovi dokonce podařilo Dije svrhnout z Irie až do temné krajiny Nav, do království Dijova bratra Kaščeje - Černoboga. Dij svoji porážku Velesovi nikdy neodpustil. Spolu se svými temnými bratry Kaščejem a Nij Skyperem Zlým uspořádali převelikou hostinu, na kterou na usmířenou pozvali i Velese. Jakmile Veles vstoupil do hodovní síně, předstoupil před něho Dij a hluboce se mu poklonil. Pak na znamení míru podal číši s tím nejlahodnějším vínem. Víno bylo ale otrávené a důvěřivý Veles ho vypil. Veles ztratil vědomí a navěky musel zůstat zavřený v podsvětí. Velesovi nezbývalo nic jiného než v podsvětí bojovat se silami temna a provázet lidi temnými cestičkami. Naštěstí se tom dozvěděl Velesův bratr Svarog. Ten požehnal Amelfu, dceru krávy Zemun, a tak se Veles znovuzrodil v novém těle. Cestou z podsvětí dlouho bloudil nekonečnými temnými chodbami a jeskyněmi podzemí, až dokud mu cestu nezkřížila překrásná dívka. Ta ho vyvedla na světlo přímo na irijskou planinu na úpatí hory Alatyr. Ta dívka byla jeho budoucí manželka bohyně Země a osudu Makoš. Veles je znám také pod jmény: Vales, Volos, Velinas nebo Skotij bog. Je bohem dobytku a úrody, také moudrosti a umění, bohatství, vlastnictví, šikovnosti, obchodu, magie a věštění. Rovněž provází mrtvé duše v podsvětí. Je také ochráncem kněží, žreců a věštců a je považován i za pomocníka sedláků. Veles dostal od svého nejstaršího bratra Svaroga jako poděkování za pomoc při boji proti Nij Skyprovi Zlému pluh, je Veles také bohem úrody. Je učitelem žreců, jimž prozrazuje tajemství léčby a věštění. Protože se poprvé narodil z krávy Zemun a podruhé z její dcery Amelfy, byla mu svěřena také úloha boha dobytka a plodnosti. Bůh Veles se nejčastěji zjevuje ve dvou podobách. Jednak v podobě starého šedovlasého muže v bílém rouchu s pastýřskou holí, jež je také symbolem plodnosti. Veles je rovněž králem a strážcem podsvětí a podobně jako jeho bratři i on mívá občas na hlavě královskou korunu, již občas nahrazuje koženou čelenkou. V této podobě se Veles zjevuje zejména jako učitel. Druhá Velesova podoba je mladý rohatý bojovník, jenž je oděný v kůži. Tehdy má v ruce nejčastěji kopí. V této podobě se nejčastěji zjevuje, když provází duše mrtvých podsvětím. Jako průvodci podsvětí je mu zasvěcen medvěd. Jako bohu dobytka a zemědělství je mu zasvěcen také býk a pluh. Daším jeho symbolem je studna, jež pramení v trůnním sále jeho zámku. Je to magický pramen, z nějž vyvěrá voda poznání, ale také voda zapomnění. U této studny roste strom, zasvěcený Velesovi - ořech. Během svátků věnovaných Velesovi byli žreci oděni do zvířecích masek a obrácených kožichů. Takto odění vcházeli do dvorů, stájí a chlévů a žehnali zvířatům, aby byla zdravá. Během zimního slunovratu se na Velesovu počest pokládal pod sváteční stůl pluh. | |
 |
|
| Zasvěcený strom: tis Zasvěcené zvíře: černý had, černá kachna a krkavec Zasvěcený den: novoluní před Hromnicemi a 1. listopad Zasvěcené číslo: 3 (vládne třem živlům - ohni, vodě, vzduchu) Otec: Rod Žena: Morana Synové: Smrt | |
|
Kaščej je syn Roda. Nejstarší ze tří bratří Černoboga (Zemské kachny). Kaščej je bohem zla a neštěstí. Byl často zpodobňován během svátku jiných bohů jako jejich protivník.
Se svojí manželkou bohyní Moranou , kterou unesl bohu Slunce Dažbogovi , sedí společně na trůnu v černém zámku. Kaščej vládne lži a bojuje proti všem zářivým bohům.
Občas se však stane i to, že se postaví na stranu některého z bohů, ale dělá to jen z jediného důvodu: aby poškodil víru v toho boha. Království Černoboga je obrovské, je mu podřízena celá temná část bytí. Vládne všem démonům, nemocím, hádkám a sporům. Kaščej je původcem a zastáncem zla. Jeho jedinou touhou je získat zlaté vejce, ve kterém spí praotec Rod, a uvrhnout toto vejce do věčné temnoty, čímž bude znovu nastoleno období chaosu. Kaščej je jako temný bůh protikladem svého světlého bratra boha Svaroga. Kaščej - Černobog je prastarý bůh temné tváře, oděný do černé sutany a černého královského pláště. Jediné, co na něm není černé, je jeho dlouhá stříbrná brada a krátké stříbrem prokvetlé vlasy, na nichž má honosnou černou korunu zdobenou černými kameny. V rukách drží jako žezlo temný palcát, což symbolizuje vládu nad temnou krajinou Nav. Na boku má připnutý černý meč. Když je tento meč tasený, jako by pohlcoval všechno světlo kolem sebe a sám temně září. | |
 |
|
| Zasvěcené rostliny: durman a blín Zasvěcené zvíře: černý had a netopýr Zasvěcený den: období novu po 1. listopadu Zasvěcený symbol: ohnivé kladivo, hadí rozeklaný jazyk (symbol lží a klamů) Otec: Rod Žena: ??? Synové-démoni : Strach , Svár | |
|
Nij-Skyper zlý je syn Roda, jeden ze tří bratří Černoboga (Zemské kachny).... Temná noc. Je niběským protivníkem Bělboga, proti němuž bojuje jako černý generál temného vojska démonů. Své temné vojsko vytvořil tím, že se jednou tajně připlazil k Alatyru, svatému kameni bytí, a udeřil do něj svým kladivem. Po světě se pak rozletěly černé jiskry, a tak se zrodily temné síly - démoni. Další démony - vojáky temného vojska - porodila bohyně Morana Nij má tři hlavy plné dračích zubů, z tlamy vyplazuje ohnivé jazyky a nozdry srší oheň a sirný dým. Jeho černé dračí nebo hadí tělo má hruď z nejtvrdšího železa a silné nohy s mohutnými drápy unesou i to největší břemeno. Nijovo hadí tělo je černé jako temnota, jako by šupiny jeho neproniknutelného pancíře pohlcovaly všechno světlo v okolí. Jeho silná netopýří křídla zakrývají celý obzor a jen jejich mávnutí může způsobit větrnou smršť. Nejnebezpečnější nejsou jen Nijovy dračí zuby a plameny, jež chrlí ze své tlamy, ale také ostré drápy jeho silných nohou. Skyper Zvěř má často vícero rohatých hlav, na nichž nosí ohnivé koruny, které symbolizují vládu nad mocnostmi temnoty. Nijovou druhou podobou je postava černého bojovníka, jenž je zahalený do černého pláště. Z jeho černé tváře jsou vidět jen ohnivé červené oči a bílé dravé zuby. V podobě temného bojovníka jezdí do boje na černém trojhlavém vlkovi. Tento vlk hlídá také vstup do země Nav. Nijovou zbraní a symbolem jeho moci je ohnivé kladivo. Dalším jeho symbolem je hadí rozeklaný jazyk - symbol klamů a lží. Jsou dny, kdy Nij - Skyper Zlý přiletí na oblohu, skočí před zlatý povoz, jejž řídí Svarožič Dažbog , a roztáhne svá křídla po celé obloze. Každé mávnutí jeho křídel rozvíří prach a svět zahalí tmou, a když máchne ocasem, vše se ponoří do mlhy. Nebyl by to rovný souboj, mezi ním a Dažbogem, kdyby Dažbogovi nepřišel na pomoc jeho zlatý kůň. Ten překvapí Nije tím, že se promění ve zlatého kozla, který buší svými rohy do jeho železné hrudi, a tak Dažbog setne svým zlatým mečem Nijovi jeho první hlavu. Zlatý kozel Dažboga se pak promění v zuřivého zlatého býka a jeho zlaté rohy Nije oslepují. Tak může Dažbog setnout Nijovi druhou hlavu. Když je v souboji s Nijem Dažbogovi nejhůře, přiletí zlatý kohout a zakřičí. Nij - Skyper Zlý pak na okamžik natočí hlavu za křikem a dá tak Dažbogovi možnost setnou mu třetí a poslední hlavu. Celý všehomír se chvěje, když Nij odlétá z boje bez svých tří hlav. Do druhého dne mu však znovu všechny tři hlavy dorostou. A tak se může bitva opakovat stále znovu, až dokud jednou ... Nij - Skyper Zlý neporazí Svarožiče Dažboga a neukradne mu zlaté vejce, v němž spí prabůh Rod. Pak příjde věčná tma, zima, chaos a nepořádek, až dokud se Rod znovu neprobudí. A tak přijde konec všehomíru, po kterém začne nová éra ... Nij - Skyper Zlý je tedy temným bojovníkem, jenž se snaží uvrhnout všehomír do chaosu ... tedy do prvopočátku. Nij je průvodcem všech neštěstí, nemocí, svárů a válek, je věčným ničitelem konů. Je také věčným lhářem a původcem iluzí i klamů. Chrání lháře, zloděje, vrahy a všechny temné duše. Nij je obdařený obrovskou silou a temnými magickými schopnostmi. Jeho živly jsou oheň a vzduch. Vedle všech démonů nemocí a neštěstí jsou jeho syny také démoni Strach a Svár. | |
 |
|
| Zasvěcený strom: tis Zasvěcené zvíře: černý kůň, netopýr Zasvěcený symbol: vše skrývající černý plášť, jenž pohlcuje světlo Zasvěcený den: nov před a noc o zimním slunovratu Otec: Rod Žena: ??? Dcera : Chors | |
|
Dij je syn Roda. Jeden ze tří Černobogů ... Zemská kachna ... temná noc. Jako jeho další dva temní bratři bozi Černoboga se i Dij snaží dosáhnout toho, aby všehomír upadl do temna a tmy. A právě Dij má ve Slavianské mytologii na starosti noc a tmu. Z trojice temných bohů je Dij ten nejmírnější.
Pokud bychom Kaščeje přirovnali ke Svarogovi a Nije Skypera zlého k Perunovi, pak Dij je protiváha Velese. Dij se nejčastěji zjevuje v podobě starého, černě oblečeného jezdce na černém koni. Je zahalený do pláště, který umí vše skrýt. Na hlavě má černou přilbici, na níž je nasazena černá železná koruna. Brnění a meč Dije jsou také z černé oceli, která jakoby polykala všechno světlo kolem. Jako pánovi noci a tmy je Dijovi zasvěcený černý kůň a netopýr. | |
 |
|
| Zasvěcený strom: dubový háj ohrazený dřevěným plotem Zasvěcené zvíře: ??? Zasvěcený symbol: váhy, olovnice a různé míry Zasvěcený den: pondělí (protože v tento den probíhaly soudy) Otec: Rod Žena: Perplut Syn: Porebog | |
Prove je nejmladší syn Roda, zvaný také Prav nebo Spravedlivý. Svým hlasem spravedlivě rozhoduje ve sporech a svárech. Lehce rozezná lež od pravdy, a protože jeho ženou je bohyně paměti Perplut, vždy ví, co se skutečně událo. Prove byl stvořený k tomu, aby udržoval rovnováhu ve všehomíru. Vše pozoruje, naslouchá a na konci vynese spravedlivý soud. Často jej zvou Veles a Kaščej do podsvětí, aby rozhodl, zda duše, která přišla do podsvětí, připadne Velesovi , nebo Kaščejovi. Prove je hluchý k prosbám, k pláči nebo k darům. Mnozí říkají, že je krutý, protože jeho tresty jsou velmi přísné. Ale nikdo se neodváží křivě přísahat na jeho jméno, protože ví, že za křivou přísahu by s ním Prove neměl slitování. Jméno Prove je pravděpodobně odvozené od slova pravť = spravedlivý. Prove jako jediný z bohů nedostal od praotce Roda tělo, takže se projevuje jen jako hlas. Ale s oblibou se vtěluje do různých bytostí nebo věcí. | |
| Svarog a Lada ... potomci: | Simargl | Stribog | Pizmar | Makoš | Dažbog | Jarilo | Kupalo | Svantovít | Koliad | |
| Perun a Vesna ... potomci: | Rugevit | Porevit | Porenut | Podaga | |
| Veles a Makoš ... potomci: | Vodan | Usud | Polevik | Kurent | Perplut | Morana | Živa | |
| Prove a Perplut ... potomci: | Porebog | |
| Vnuci a vnučky světlých bohů : | Vesna | Oseň | Serča | Neserča | |
| Potomci temných bohů : | Chors | Diva | Smrt | |
